Slyším cvrčky

28. dubna 2010 v 19:39 | Lileas |  Všehochuť
Skutečně. Slyším je z okna. Jsem uchvácena zpěvem ptáků..
Dneska jsem si prodloužila cestu domů o malou zacházku do krajů, kde se zelenají vrby a kvetou špendlíky.. Místo, které jsem v dobách již minulých znala moc dobře. Nyní již nenáleží přímo mým šlépějím, stála jsem jsem jenom u plotu a dívala se. Dívala se na proměny času, na krutost lidskosti a ozvěny dětství. Bylo tam krásně. Ačkoliv to je jen pár metrů od baráku a byla to jen chvilka, nějak se to do mě vrylo. Najednou jsem viděla zelenou trávu, krásně již narostlou, dokonce už i bouřka kvetla. Tam vždycky kvítávala.
Abych pravdu řekla, bylo mi dost blbě. Od hlavy. A ten stav stále přetrvává, od včerejšího tělocviku. Prostě tělocvik forever.
Přemýšlím zase nad nějakou malou změnou ve vzhledu, chtělo by to. Chci všude zeleň a jemné sluníčko, vlahé vánky a zpěv ptáků. Krásu. Krásu, kterou lidé nevnímají. Je to už otřepané, ale stejně je jen málo těch, co by pro slunce dnů dokázalo žít.
 


Komentáře

1 * Ter ! nQa * * Ter ! nQa * | Web | 28. dubna 2010 v 19:44 | Reagovat

Jojo, kvetoucí špendlíky... to je nádhera... :)

2 Lo Lo | Web | 29. dubna 2010 v 18:27 | Reagovat

Dneska jsem tak šla k matce a koukala na rozkvetlý třešně :-) Slunce prosvítalo těma bílejma kvítkama a kdybych si mezi těma lidma nepřipadala tak blbě, zastavila bych se a chtíli se dívala 8-O :-D Ráda bych zas vyjela někam do přírody. Ne stanovat :-!, je tak třeba do Rožnova na chaloupku, která nám chvíli patřila, a lehnout si zas do trávy... :-|

3 Lileas Lileas | Web | 29. dubna 2010 v 18:38 | Reagovat

[2]: Jo, asi tak.. najednou to všechno vnímat, to krásné, co jde kolem nás a my, páni Země, si toho ani nevšimneme.. a přitom nejsme ani trochu dokonalí jako to kolem nás..
Toužím se vrátit do dětství..

4 Lo Lo | Web | 29. dubna 2010 v 19:27 | Reagovat

[3]: Jo jo... :-) My jsme taky dokonalí, jako všechna boží stvoření, jenom jsme oslepli a nechali se svýst z dobrý cesty 8-) Možná se na ni někdy vrátíme, jestli nebude pozdě.
Hm... já ani ne, věřila bys? :-D Ačkoli na druhou stranu jsem jako hodně malá holka tolik netrpěla syndromem podivnosti. Tehdy jsem totiž nevěděla, proč se se mnou nikdo nebaví :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama